Baskytarista Jan Lstibůrek: Nečekám na žádné éterické stavy. Hudební aranže se prostě musí vysedět

Není to zpěvák ani sólový kytarista, na pódiu na sebe proto nestrhává pozornost. Bez jeho přesného a spolehlivého rytmu by to ale nešlo – baskytarista Jan Lstibůrek je oporou celé řady kapel a hudebních projektů.

Hrával s kapelou Toxique, je dlouholetým členem Cílové skupiny Tomáše Kluse a v den rozhovoru ve Vizitce se chystal na koncert s popovou zpěvačkou Darou Rolins. Přátelské pouto ho pojí také s vynikajícím textařem a básníkem Robinem Králem, jehož texty zhudebňuje už deset let, a první profesionální angažmá prožil v Orchestru Karla Vlacha, souboru s osmdesátiletou tradicí.

Jan Lstibůrek a Robin Král ve vltavském studiu, 2012|foto: Tomáš Vodňanský

Široké pole Lstibůrkova hudebního záběru má společný „lidský“ základ. „Lidem, se kterými hraju, musím věřit. Musíme spolu umět komunikovat a je fajn, když se s nimi cítím dobře. Konečný výstup je už pak podřadný, protože vím, že si díky své integritě kvalitu díla ohlídám,“ vysvětluje absolvent konzervatoře a žádaný hudební aranžér.

Tomášovy písničky to unesou

Díky jeho schopnosti rozepsat folkovou píseň pro symfonický orchestr dostala reálnou podobu spolupráce Janáčkovy filharmonie s Tomášem Klusem. Ta předního českého písničkáře přizvala z vlastní vůle. „Tomáš mi při aranžování důvěřoval, protože ho dobře znám. Stojím vedle něj na pódiu, vím, jak jeho příběhy vznikaly. Při aranžování jeho písniček pro orchestr je pro mě relativně snadné jít do extrému, protože vím, že to interpretačně ustojí,“ vysvětluje.

Jan Lstibůrek a Vojtěch Babka|foto: Tomáš Vodňanský

Spolupráce popových kapel s orchestry je v posledních letech velmi módní, podle hosta Vizitky ale skýtá spoustu variant. Tak třeba v každé Klusově skladbě se aranžér Lstibůrek snaží jít po obsahovém smyslu. „V písni, kde Tomáš vyjadřuje odpor ke zbraním, jsem se částečně inspiroval skladbou Hirošima,“ odkazuje ke kompozici Threnody to the Victims of Hiroshima od Krzystofa Pendereckého. Výsledek spolupráce Tomáše Kluse s Janáčkovou filharmonií bude k posouzení například příští rok v březnu na velkém koncertě v Pardubicích.

Lstibůrek nosí v hlavě respekt vůči členům orchestru, což bývají špičkoví instrumentalisté, zároveň ale ví, že aranžování je do velké míry věc řemesla. „Nečekám na žádné éterické stavy. Hudební aranže se prostě musí vysedět, a já jsem pyšný, že to řemeslo můžu dělat,“ konstatuje.

Jedním z nejnovějších Lstibůrkových „symfonických“ projektů je aranžování Ukolébavek, což je album poskládané z textů Robina Krále. Svým konceptem navazuje na společnou desku Blázinec, věnovanou problematice psychických poruch. I o tom, zda je rád, že posluchači na ukolébavkovém koncertě klimbali, mluvil ve Vizitce Jan Lstibůrek.